"Chtěla jsem partnerovi říct, co těžkýho jsem dneska řešila, a on mě začne poučovat, co jsem měla udělat. Nebo se dokonce naštve. Takže místo aby mi ulevil, je mi pak někdy ještě hůř."
Sdílení v partnerském životě hodně často zlobí. Někdy s námi dokonce neumějí sdílet ani kamarádky nebo kamarádi. Jak tedy uchopit sdílení, aby to fungovalo?
KDYŽ POTŘEBUJEME SDÍLET, NEPOTŘEBUJEME
aby za nás ten druhý začal situaci řešit,
aby nás ten druhý začal hodnotit,
aby se ten druhý cítil obviněn.
Potřebujeme, aby nás vyslechl a pomohl nám vyznat se v našich vlastních myšlenkách.
Když ten druhý reaguje tím, že to hned začne řešit, pak je dobré si umět o konkrétní reakci říci: „Moc díky, že mi nabízíš řešení. Já si asi řešení nakonec najdu. Teď to potřebuju jen sdílet.“
Když nás ten druhý začne hodnotit, lze si podobně říct: „Já zatím asi nepotřebuju vědět, co si o tom myslíš. Já to spíš potřebuju jen sdílet, abych si urovnal/a myšlenky.“
Když se ten druhý začne bránit, protože se cítí obviněn, můžeme sdělit: „Aha, promiň, já tě nechtěl/a obvinit. Jen jsem ti chtěl/a říct, co v sobě řeším.“
JAK TEDY REAGOVAT NA TOHO, KDO POTŘEBUJE SDÍLET?
Ověřením toho, co se po nás chce: "Aha, a ty to se mnou chceš sdílet nebo to chceš pomoct řešit?"
Sdílením emocí: „To pro tebe je teď asi náročný, nebo ne?“
Důvěrou, že řešení si většinou najde ten sdílející nejlépe sám: „Máš představu, jak to řešit?“
Nechat sdílejícího urovnat si myšlenky: „Tak mi o tom pověz víc, třeba tak líp přijdeš na to, co s tím udělat.“
Teprve pak můžeme nabídnout pomoc: „Můžu ti s tím nějak pomoct já?“
JAK SE VYHNOUT ŠPATNÉ REAKCI, KDYŽ CHCEME SDÍLET?
Dopředu tomu druhému říci, co od něj očekáváme: „Potřeboval/a ti něco říct. Nepotřebuju to řešit. Dokonce zatím asi ještě nezvládnu přijmout to, co si o tom myslíš. Můžeš to s tebou jen sdílet? Máš na to teď kapacitu? Nebo mi řekni, kdy bys na to mohl/a mít prostor.
Shrnout se to dá do hesla: POHLADIT, TEPRVE PAK PORADIT
Jak dobře sdílet s partnerem nebo přáteli?
Sdílení v partnerském životě hodně často zlobí. Někdy s námi dokonce neumějí sdílet ani kamarádky nebo kamarádi. Jak tedy uchopit sdílení, aby to fungovalo?
KDYŽ POTŘEBUJEME SDÍLET, NEPOTŘEBUJEME
Potřebujeme, aby nás vyslechl a pomohl nám vyznat se v našich vlastních myšlenkách.
JAK TEDY REAGOVAT NA TOHO, KDO POTŘEBUJE SDÍLET?
JAK SE VYHNOUT ŠPATNÉ REAKCI, KDYŽ CHCEME SDÍLET?
Shrnout se to dá do hesla: POHLADIT, TEPRVE PAK PORADIT