0 Kč

Mateřská školka: pohled zevnitř

Autorka: Alžběta Hlásková

    Tajná řeč s dětmi.jpgRodiče se mne často ptají, kdy jsou děti připravené na zvládnutí nástupu do školky, a tak jsem se zeptala dvou učitelek mateřské školy. Bára je začínající paní učitelka ve školce, Míla má naopak v oboru dlouholeté zkušenosti.

    Čím je dáno to, jestli děti zvládají školku v pohodě a užívají si kolektiv dětí?

    Bára: "Záleží na vhodném věku, kdy dítě začne chodit do školky, ale přirozeně by každé dítě mělo chtít trávit čas se hlavně se svou rodinou. Pokud tedy dítě na začátku pláče a nechce být ve školce, je to většinou známkou toho, že se cítí doma bezpečně, což je dobře. Když děti vůbec nepláčou, může to být dáno tím, že děti žijí v rodině s širšími sociálními vztahy, takže se bezpečně postupně učily zvládat vztahy s dalšími dětmi i dospělými a že už jsou připravené užít si společný čas s ostatními dětmi. Může to ale také poukázat na to, že je doma něco špatně, že je vlastně dítěti jedno, s kým je, že nemá vytvořené bezpečné vztahy s blízkými lidmi."

    Míla: "Děti to zpravidla zvládají tehdy, pokud jsou v rodině dobře nastavené hranice, když rodiče povzbuzí dítě v přirozeném rozvoji samostatnosti, když rodič dítě provází, ale nevlastní. Dítě musí cítit jistotu rodiče, že je rodič v souladu s tím, že už dítě chodí do školky."

    Od jakého věku dítěte bys doporučila, aby rodiče začali uvažovat o školce?

    Bára: "Dítě do 3 let potřebuje spíše být s rodiči, kteří je seznamují s dalšími dětmi i dospělými. Rodiče dítěti postupně zvyšují vzdálenost a dobu, po kterou dítě zvládá být v klidu s dalšími osobami, ale v případě potřeby jsou k dispozici. U děti mladších tří let jde spíše o hlídání dětí. Řada dětí ještě potřebuje pomoc se sebeobsluhou, nezvládá být bez plenky, takže pedagog ve školce zastupuje pečovatelskou roli maminky."

    Míla: "Dobré by bylo, kdyby se rodiče zamysleli nad tím, co potřebuje dítě, a tomu přizpůsobili nástup dítěte do školky. Bohužel někdy je to naopak, že dítě jde do školky proto, že rodič potřebuje pracovat bez ohledu na to, zda je dítě již na školku připravené. V ideálním případě rodiče využijí možnosti být alespoň 3 roky s dítětem doma."

    Jak se chovají po odchodu rodiče ve školce děti, které ještě na školku nejsou zralé?

    Bára: "Po odchodu rodiče dítě samozřejmě pláče a pláče. Někdy se děti dostávají do nezvladatelného afektu. Je to pro mě jako pro paní učitelku velmi citově náročná situace. Myslím, že to s dětmi opravdu umím, ale i tak je někdy potřeba volat rodičům, protože dítě se prostě nedá utišit. Když děti ještě nejsou na školku zralé, trvá dlouho, než se ,,adaptují na školku´´ a myslím si, že to ani není o tom, že si zvyknou, ale spíše se v nich ty emoce potlačí, utlumí, což se pak může vynořit v dospělosti jako nějaké trauma."

    Jak ve školce vypadá program dětí, které jsou mladší než 3 roky?

    Bára: "Základem je vytvoření pocitu bezpečí a vřelá atmosféra ze strany pedagogů. Zejména zpočátku potřebují být v neustálém kontaktu s pedagogem a mít možnost jen program ostatních dětí pozorovat. Postupně začneme dítěti nabízet účast a zapojujeme ho, ale zároveň je třeba okamžitě vhodně reagovat je emoční projevy dítěte. Když se děti cítí bezpečně, můžeme s nimi pak dělat opravdu pestrý program - chodíme ven, rozvíjíme dovednosti a sebeobsluhu dítěte, zpíváme, tancujeme, vyrábíme, vyprávíme si, hrajeme hry..."

    Co by tedy mělo dítě zvládnout, než jde do školky?

    Bára: "Pokud jde dítě do státní školky, často bývá požadováno, aby mělo základní dovenosti v obslužnosti - umělo se obléknout, bylo bez plenky, umělo se utřít po použití WC, umýt si ruce. Někde požadují, aby děti uměly samy smrkat. V soukromých školkách se toto většinou nevyžaduje, ale rozhodně to dítěti i pedagogům usnadní práci, pokud to dítě již zvládá. Především by ale dítě mělo mít tak pevnou vazbu ve své rodině, že už má touhu navazovat vztahy s dalšími lidmi bez přítomnosti rodičů."

    Co dětem pomáhá, aby si na začátku dobře zvykly na pobyt ve školce?

    Bára: "Hodně pomáhá, když si dítě může vytvořit k učitelce hezký vztah, když má učitelka prostor děti i pomazlit, když to zrovna potřebují. Pomáhá tak dětem zmírnit trauma, že u sebe nemají svou maminku. A když je k tomu ve školce zábavný dynamický program, dítě se baví a může přestat myslet na maminku s úzkostným strachem."

    Mohou rodiče něco dělat, aby své dítě na školku dobře připravili?

    Bára: "Především dobře načasovat to, kdy dítě do školky začne chodit. A pak také od malička být součástí nějaké širší skupiny rodin, kde se dítě potkává přirozeně s různě starými dětmi i dospělými, ale zároveň má ještě k dispozici rodiče, pokud je toho na něj moc nebo si s dětmi nějak nerozumí."

    Je lepší mít děti ve skupině stejně staré nebo by bylo lepší mít věkově smíšenou skupinu?

    Míla: "U věkově homogenní skupiny se lépe připravuje program. Na druhou stranu ale u nás ve školce máme velký prostor pro setkávání dětí různého věku při volné hře a ve společných prostorách."

    Bára: "Rozhodně smíšená skupina! Starší děti mohou pomáhat mladším - starší cítí zodpovědnost a to je baví a jsou ochotné mnohdy udělat hodně... mladší se naopak učí od starších a berou to lépe než od učitelky. Starší děti se cítí důležité, když mohou pomáhat menším, takže to posiluje jejich spolupráci v rámci skupiny dětí i pedagogů. Za mě tedy rozhodně smíšená skupina. Upřímně, je to jednodušší i pro učitelku, protože jí vlastně starší děti pomáhají s menšími. "

    Kolik dětí může jedna učitelka zvládnout, aby se s dětmi dalo v pohodě věnovat nějakému programu?

    Bára: "Aby měl program s dětmi nějaký smysl, je lepší menší skupina. Záleží také na věku dětí. Pokud je věkově smíšená skupina, učitelka by měla být schopná zvládnout 4-6 dětí. Pokud jsou děti ale cca do těch 3 let, já osobně jsem schopná zvládnout maximálně tři, a to ještě za pomoci dětské židličky, kam děti můžu zapnout a mám tak jistotu, že když se otočím zády, nic se dětem nestane."

    Co bys doporučila rodičům, aby pro děti byla školka přínosná?

    Bára: "Školka je moc fajn, ale je jen pro děti, které jsou na to věkově připravené. Pokud je dítě mladší a ve školce propláče půl dne, můžete tím poškodit jeho zdravý vývoj. Pokud je  dítě věkově připraveno, je to krásná příležitost, jak si dítě osvojí schopnosti trávit čas ve skupině dětí a rozvíjí svoje schopnosti. Rozhodně bych volila školku, kde je méně dětí, a kde se dětem dostane více pozornosti."


    Proč tedy tolik rodičů dává děti do školy už ve třech letech nebo ještě dříve?

    Alžběta Hlásková: "Dochází zde totiž k jednomu dobře míněnému omylu. Samozřejmě, že každé dítě pro svůj rozvoj potřebuje další děti. To ovšem neznamená, že by k tomu zároveň už nepotřebovalo blízkost svých rodičů a dalších členů rodiny. Kolik vám bylo , když jste chtěli být s dětmi tak, aby už maminka nebyla dostupná, ani když vás zrovna ostatní děti trochu trápily nebo nepřijímaly? Kdy jste chtěli, aby maminka nebyla ve stejné budově, abyste za ní prostě už nemohli v takové situaci doběhnout? Většinou mi na to rodiče odpovídají, že jim bylo nejméně 6 let, spíše 10 let, někteří říkají, že spíše až v pubertě. Na základě mých zkušeností a znalostí, považuji tedy za menší riziko dát děti do školky později, než to udělat dříve. A pokud se pohybujete vy sami v sociálně pestrém prostředí, není nutné se obávat, že by dítě později nezvládalo komunikaci s ostatními."

    Aby děti měly sociálně bohaté prostředí, mohou rodiče ve svém okolí najít programy, kde je možná spolupráce rodičů a dětí, ideálně ještě ve věkově pestrém prostředí. Dobrým příkladem je třeba cvičení rodičů a dětí nebo programy v mateřských centrech. Existuje na to více různých modelů, kterými se to dá řešit. Prozatím se třeba pro inspiraci můžete podívat i na https://rozsirenarodina.cz/.

    O tom, co všechno potřebují děti pro svůj zdravý vývoj, se můžete dozvědět víc v knize (re)DESIGN RODINY PRO 21. STOLETÍ. Přečtěte si krátkou rezenci na tuto knihu!